Reklama

Aktuality


Říjnové koncerty ...

... ve zkratce

Než se trochu rozepíšu o říjnových koncertech chtěl bych vás informovat o dočasné nefunkčnosti domény kalandramemory.cz z důvodu přemístění datbáze stránek. Již je vše OK a obě domény fungují naprosto dokonale.

A teď už o koncertech.
První říjnový koncert jsme odehráli v pelhřimovském klubu "U tygříka". Na docela malém prostoru jsme byli řádně namačkáni, ale hrálo se nám dobře. Koncert se zvolna změnil v super mejdan. Spát jsme šli až nad ránem a když jsme se vrátili druhý den do klubu na kafe, vypadalo to tam jako po výbuchu. Jak jsem napsal - super mejdan.

Z Pelhřimova jsme přejeli do Prahy, konkrétně do našeho oblíbeného klubu "Blues Sklep". I tenhle klub byl zcela naplněn diváky a i tady se nám hrálo velmi dobře. Poznávali jsme známé tváře, které se na našich pražských koncertech objevují téměř pravidelně, ale bylo tam i hodně těch, kteří si nás šli poslechnout poprvé. Po koncertě se nám - jako obvykle - moc nechtělo domů, ale tentokrát jsme se přemohli dříve než v Pelhřimově. Cestu z Prahy do Mostu jsme všichni statečně prospali a protože jsme nenabourali, tak náš řidič Petr spal jenom na rovných úsecích dálnice.

Na třetí říjnový koncert jsme se vydali do Českých Budějovic. Nám již dobře známý klub Highway 61. Koncert opět super. Byl tam docela hluk i během našeho hraní, ale ustáli jsme to. A zase se nám po koncertě nechtělo jít spát a tak jsme klub "zavírali". Na ubytovnu nás vezl Igor a byla to docela sranda. A jeden poznatek - do auta naloženého aparaturou a zaplněného uvnitř sedícími muzikanty už se nevejde ani jedno horské kolo, snad jen několik brček.
A snad ještě několik vět o našem kapelním prokletí. Takřka pravidelně někde něco zapomeneme. Dříve to již byly stojany na mikrofony, Igor foukací harmoniky, ... no a na posledních dvou hraních to byla taška plná našich reklamních triček (pokud by jste měl někdo zájem o naše reklamní triko - můžete ho koupit v pražském Blues Sklepě) a v Budějkách zůstal v klubu HW61 stojan na mikrofon. Ten nám tam prosím nechte na příště. Díky.

Je na čase ...

... představit vám ...

... našeho manažera. Ten mladý pán pochází z Košic a bydlí v Berouně, je mu 33 let a jeho "topánky" mají velikost 43, jeho manželka je letuška a jmenuje se Katka. Pro svoji manažerskou činnost je velice zapálený a pokud jsme měli letos okolo 50 koncertů za rok - nechal se slyšet, že příští rok to zkusí vytáhnout na sto (tímto bych chtěl našim manželkám popřát pevné nervy).
S tím, že by nám mohl dělat manažera přišel do kapely Míra a všichni jsme souhlasili. Je to super člověk a jmenuje se ... MARTIN KRÁĽOVSKÝ !!
Pokud by jste chtěli domluvit nějaké hraní, tak se obraťte přímo na něj a k tomu Vám dopomáhej ... stánka KONTAKTY.

Ampérův dárek

... do roka a skoro do dne

To máte tak ... dostanete dárek, který si můžete vybrat kdy chcete. Jednou vám do toho přijde něco, jindy něco jiného, pak je špatné počasí, pak Ampéra bolí noha, pak už je zima .... atd. Aby bylo jasno o jakém dárku je řeč ... hodinová projížďka na Bugydromu. A tak se sešel rok s rokem a Ampér si konečně vybral svoji projížďku v bugyně. Počasí tak akorát, bezva lidi okolo, takže super... a to jsme ještě ani nenastartovali. Každý se navlékl do něčeho pracovního (montérky, overaly...) Míra zaplul do lacláčů od Ampéra, nasadili jsme ochranné brýle a tři bugyny se rozjely po 2 kilometrové trati. Nejdříve opatrně a po třetím kole už to frčelo na plné obrátky. O tom, že jsme to nešidili svědčí 2×zlomené kolo, 1×vypadlá tyčka řízení, vypadlý kablík od svíčky a hlavně šíleně zasviněný ksichty ... hlavně ten Ampérův. Byla to senzační projížďka a ta zaplacená hodina utekla dost rychle. Ampér se jednou nechal svézt i od Lindy a uznal, že si to jde užít i jako spolujezdec. Nádhera ... a protože to píšu já - Ampér ... tak ještě jednou všem, kteří přispěli na můj loňský dárek - MNOHOKRÁT DĚKUJI!
Můžete se podívat na foto/video, které najdete v sekci MEDIA,
...a nebo přímo TADY.

Dočesná 2008 v Žatci

(scéna "autobusák")

Našemu hraní (5.9.) na letošní Dočesné předcházelo několik informačních "šumů". Nejdříve nám bylo slíbeno, že si zahrajeme, pak vešla ve známost informace o zrušení country scény v zámecké zahradě... scény, na které jsme měli hrát, pak se čekalo, jestli bude vymyšleno nějaké jiné řešení a v den, kdy jsem neurčitou informaci o našem hraní na Dočesné 08 vymazal z našeho kalendáře akcí mi volal Míra, že budeme hrát na scéně "autobusové náraží" a tak jsem na stránky vrátil informaci o naší účasti.
Začali jsme hrát do večerního šera. Lidí bylo hodně a zvuk byl také super. Párkrát nás Míra překvapil, když v poslední vteřině před brnknutím změnil písničku. Což o to... mně to ani tak nevadilo, ale Linda měl starosti s přehazováním akustické a elektrické kytary. Pak se více setmělo a Míra (jak se mi svěřil po koncertě) začal litovat, že nevidí na lidi. Ale jen co se nad plochou, kde seděli a stáli diváci rosvítilo, byl zase v pohodě. Došlo i na Igorovo "mašinku" a když jsme ho pozorovali z bočního portálu pódia, usoudili jsme, že si to náležitě užívá. Igor to po koncertě sám přiznal a dokonce pozapoměl, že by bylo dobré trochu mašinku zkrátit, protože nejsme v klubu klde máme spoustu času, ale jsme na festivalu, kde je nutné vystoupení příliš nezdržovat. Po koncertě jsme ani nezapařili, protože Petra Bláhu ... našeho skvělého řidiče... čekala ještě cesta na Slovensko. Tak zase někdy na Dočesné ...

Jo a mimochodem .... Peťa Bláha nafotil skvělé fotky, tak se na němůžete podívat v sekci FOTO našich stránek, nebo přímo TADY.

Holešov a Roštejn ...

... další báječné koncerty

Koncertu v Holešově (22.8.) předcházelo kulturní vyžití kapely, které nám obstaral Linda. Navštívili jsme jakýsi skanzen s větrným mlýnem (německého typu). Pak jsme se vydali hledat koupání. To první co jsme našli vypadalo moc hezky, ale byl špatný přístup k vodě. Igor překonal příkrý vstup do vody a smočil(se). Chvilku jsme ho nechali a pak jsme pokračovali hledat vhodnější rybník. Než jsme ho našli, projeli jsme dost nafty a trochu jsme bloudili. Nakonec se před námi objevila vodní plocha, místními obyvateli nazvaná "štěrkáč". Moje jednodílné pruhované plavky vyvolali pozdvižení nejen mezi členy našeho bandu, ale i u ostaních lidí v okolí. Koupání bylo super. Pak jsme se pomalu přesunuli do Holešova. Za Drive klubem stálo pódium a po nezbytných přípravách jsme začali hrát. Koncert byl perfektní. Jednak opět parádní zvuk a také super lidi. Jíra vipil před hraním hodně kafe a tak si párkrát během hraní odběhl. Většinou to stihl mezi písničkami... jen jednou se Mírta otočil a zjistil, že Jirka nesedí za bicími a utíká směrem k záchodkům.
Festival Roštejn Jazz 2008 (23.8.) se konná v nádherném prostředí hradu. Hlavní scéna byla umístěna na hradním nádvoří a malá scéna před hradem. Když jsme procházeli branou, tak právě hrála skupina Madfinger jednu ze svých posledních skladeb a tak jsme provedli zrychlený přesun našich nástrojů a kombíček za pódium, protože po nich už jsme měli hrát my. Někteří členové našeho "bandu" měli obavy, jak přijme jazzové publikum naše vystoupení, ale zbytečně. Koncert byl úžasný a opět si s námi spousta lidí zazpívalo skvělé písničky Petra Kalandry. Celý festival skvěle moderoval Ondřej Konrád... člen Blues Sessionu. O našem hraní se velice hezky psalo i v Jihlavských listech. Článek si můžete přečíst v sekci "z tisku" našich stránek, nebo přímo ZDE. Původně jsme měli zajištěné ubytování, ale rozhodli jsme se, že odjedeme ještě večer domů. Po našem koncertu jsme ještě poseděli a poslechli si pěkný koncert Zuzany Lapčíkové. Naše malé "Morava tour" jsme si báječně užili. Už teď se těšíme na další koncerty.

Fotky z koncertů si již můžete prohlédnou v galeriích v sekci FOTO.

Pod Catalpou...

...a ještě k tomu Americkou

Ta "Catalpa americká" je takový zajímavý strom, na kterém roste něco jako dlouhé fazolové lusky, nebo dlouhé zelené (patrně nezralé) klobásky. Takový strom stojí v Kroměříži u Starého pivovaru, pod ním se sedí a kouká se na pódium, kde hraje nějaká ta capela.... teda kapela. No a včera (21.8.) se sedělo a koukalo... a hlavně poslouchalo a také zpívalo a na pódiu jsme stáli my (samozřejmě kromě Míry, a bubeníka Jirky, kteří při hraní sedí). Zvuk byl luxusní a já dostal k narozkám spoustu dárků v podobě..." ...když máš narozeniny, tak tohle... zazpívej... Honza vám teď bude 5 minut hrát flažolety (Snad každá tvář), protože má narozeniny..." atd. Později jsem litoval, že mně maminka ještě nějaký ten den nepozdržela. Ale lidi se náramně bavili a tak jsem usoudil, že to tak je vlastně v pořádku. Původně jsme měli končit v policejní hodinu (22:00) ale díky tomu, že mezi diváky seděla zástupkyně starosty (...jmenovala se Olga), byla nám udělena vyjímka v podobě prodloužení o 20 mintut. Já a Igor jsme se po skončení koncertu, zabalení a krátkém posezení odebrali na ubytovnu a zbytek kapely nám někde dělá "dobré jméno". Záměrně píšu -dělá- protože právě teď na ubytovně ťukám svůj příspěvek pomocí inteligentního mobilu na naše stránky... vedle mně chrápe (doslova) Igor a z rádia se line nějaká písnička, které nerozumím (anglicky) a nerozumím (techno). Prostě senzační a úchvatný den v Kroměříži. Dobrou noc.. byli jste skvělí. ... 01:17 hodin.

U šesti strun

Plzeň

Rádi jezdíme do nových klubů. Jedním z takových je i plzeňský klub "U šesti strun". Shodou okolností je nedaleko klubu "House of Blues", kde jsme již několikrát hráli, a tak jsme zbytečně nebloudili. Díky tomu, že je venkovní pódium ohraničeno železniční tratí, měli jsme hraní zpestřené o dunění vagónů. Lindovi to kupodivu nevadilo... dokonce jsem měl pocit, že se mu při každém projíždějícím vlaku zalesklo v očích. Dalším báječným zpestření byla slečna, která si s námi přišla zahrát Nebeskou bránu na housle. Tuším, že se jmenovala Táňa, ale nejsem si tím jménem úplně jistý. Každopádně hrála skvěle. Poněkud menší radost jsem měl z jené korpulentní "křepelky", která se spontáně vyhoupla při jednom z posledních přídavků na pódium, odebrala mi mikrofon při písničce "Asi v tom bude nějakej háček" a ujala se svým velice mocným hlasem nekompromisně zpěvu. Těžko se dá jednou rukou hrát na basu a druhou se snažit odebrat výše zmíněné "pěnici" mikrofon. Ještě že se v té písničce dají hrát prázdné struny. Pohled to musel být velice zábavný a bohužel jsem ten boj prohrál. Ve fotogalerii již můžete kouknout na fotky z tohoto koncertu. Na návštěvnosti se trochu podepsal plzeňský festival "Na ulici", ale i tak to bylo super hraní.

Bubeník

... Jirka Stárek

Nový bubeník Jirka Stárek s námi absolvoval několik zkoušek (3) a za tak krátkou dobu toho stihl nacvičit opravdu hodně. Největší "školu" samozřejmě dostane díky živému hraní. Ten první koncert s námi ho čeká v Oseku u Litvínova (9.8.2008). Nestihli jsme s ním nacvičit úplně celý repertoár a tak se na našich koncertech dočkáte i některých písniček v akustické verzi. Jirka je velice zdatný bubeník a do kapely rychle zapadl .... jako muzikant i jako člověk. Připojuji několik fotek ze zkoušky, aby jste si ho mohli prohlédnout.
PS: Linda začal používat nový multiefekt VOX Tonelab LE, ale na poslední zkoušce se na něm vyskytla závada v podobě "mrtvého" volume pedálu a tak nezbývá, než odeslat ho zpět prodejci. Ten člověk má prostě smůlu. Doufejme, že reklamace bude rychle vyřízená a Linda vám co nejdříve předvede nové zvuky z tohoto efektu. Pokud máte (někdo z muzikantů) zkušenost s tímto multiefektem VOX Tonelab LE .... ozvěte se prosím prostřednictvím kontaktů našich stránek. Děkujeme

Horké zprávy

... z bandu

Na koncertě v Sedleci (u Starého Plzence ... 2.8.2008) došlo k oficiální výměně na postu bubeníka naší kapely. Odcházející Petr Batěk předal symbolicky na pódiu paličky našemu novému bubeníkovi. Tím se stává Jirka Stárek z Mostu, kterého můžete slyšet také ve skupině "Starý Most". Celý koncert si Jirka užíval prozatím pouze jako divák, ale další vystoupení, která jsou naplánovaná už bude prožívat aktivně. Nastává několik dní příprav a hlavně zkoušek. V noci jsme si ověřili, že je Jirka i skvělý "pařmen" a tak je výměna bubeníku vlastně dokonalá. S Petrem Baťkem samozřejmě zůstáváme nadále v kontaktu, nejen v hudební rovině, ale i v té lidské. Přejeme Petrovi hodně úspěchů v jeho dalších kulturních aktivitách a děkujeme mu za těch několik let společného hraní v "bandu", které bylo pro kapelu velkým přínosem. V sekci "Kontakty" neustále zůstane Petrovo jméno a kontakt na něj. To je zpráva hlavně pro pořadatele. Ke spojení s kapelou můžete využít samozřejmě i jakýkoli jiný kontakt z této stránky.

Jak popisuje plakát ... šlo o netradiční setkání se sedleckými rodáky. Ač nejsem zrovna sedlecký rodák, mám s touto obcí spojeno mnoho vzpomínek. Například, když jsme s Petrem a Pavlem Baťkem jako malí kluci válčili na naší zahradě, nebo se o dost let později od nás i od Baťků ozýval "rachot" bicích. Těšil jsem na toto setkání nejen jako muzikant, ale i jako člověk spojený vzpomínkami s touto obcí. (Ampér)

Odehráno...

... v červnu

V Březně u Chomutova na festivalu Březnoukej 2008 (7.6.) jsme hráli později než bylo naplánováno. Způsobil to Igor, který si myslel, že hrajeme až večer. Prohodili jsme si tedy čas našeho hraní s Frantou Nedvědem. Igora po příjezdu zajímalo hlavně jestli máme nějaký kapelní účet na jídlo. Linda chvátal po koncertě do práce a Igor ztratil po koncertě harmoniky .... všechny. Ale přišel na to až po týdnu.

Holostřevy je vesnička kousek od Stříbra a taky kousek od Tachova. Komunita NOE je parta lidí, kteří v Holostřevech dělají senzační akce. A jedna z nich se jmenuje Holostok. Na tom letošním jsme si zahráli i my (20.6.). Před námi hrála skupina Traband. Hrálo jim to moc hezky, jen bych se přimluvil, aby si po svém vystoupení rychleji ulidili aparát, místo prodeje CD a komunikace s fanoušky. Na to je čas až potom. A já bych tam nemusel stát jako trumpeta. Ale v pohodě. Jako host si s námi zazpíval i Elva, což je jeden z hlavních lidiček v této komunitě.

Do pražského Blues Sklepa jsme tentokrát jeli (28.6.) Mírovo fordíkem, protože Bláhyč byl s naším kapelním vozítkem někde jinde. Ve "sklepě" bylo tentokrát míň lidí, ale atmoška přesto super. Pozvali jsme si i hosta, kterým byl Tom Bowling. Zpočátku hrál jen s Igorem a pak jsem se postupně přidal já a pak i Linda. No a když zpíval poslední písničku "Někdy se jdu opít", tak jsme se všichni smáli (kromě Toma), protože on nevěděl, že jí s naším Bandem také hrajeme. Po koncertě si kluci všimli, že na zdi visí fotka, kde jsem zachycen já v zápalu zpěvu. Potěšilo mně to. Fotky u tohoto článku v Blues Sklepě nafotil Zdeněk Zapletal... děkujeme.
Posledních několik koncertů jsme hráli v akustické verzi a Petr Batěk už nám docela chybí. Postrádáme za našimi zadky to jeho bouchání do kýblů. Jeho přechod z mosteckého divadla do chebského je spojen se spoustou povinností a tak doufáme, že se vše brzo urovná a Petr bude s námi zase fungovat naplno.
Vyrobil Alkalis (c) 2007