Pokud se chystáte na květnový pražský koncert do Malostranské besedy, můžete si zajistit vstupenky v předprodeji použitím následujícího odkazu >>> PŘEDPRODEJ ...

Na tomto koncertu bude pokřtěno zajímavé dvojCD s názvem V MÝDLOVÝCH BUBLINÁCH (Live 1973–1978).

Oficiální info k CD:
Dvojalbum koncertních nahrávek Marsyas z let 1973 až 1978 představuje legendární českou folk-rockovou skupinu v nejslavnější sestavě – Zuzana Michnová, Petr Kalandra a Oskar Petr – a také její nejzářivější a nejryzejší podobu, tedy jen tři hlasy a dvě kytary. Dvojice CD představuje Marsyas v životní formě a první disk ukazuje i vývoj repertoáru skupiny: od dobových cover verzí písní Boba Dylana, Grahama Nashe, Melanie, Fairport Convention a dalších až po původní tvorbu. Druhý disk je pak věnován již jen vlastním písním tria, známým i z prvního eponymního alba skupiny, zde však poprvé v čistě akustické podobě a navíc poprvé i s necenzurovanými texty. Není opomenuta ani poezie Václava Hraběte v nezaměnitelné interpretaci Mirka Kováříka s hudebním doprovodem Marsyas. Stylový obal Karla Halouna a Luďka Kubíka skrývá navíc téměř padesátistránkovou brožuru s texty všech písní, řadou fotografií a doprovodnými biografiemi hudebníků od Vojtěcha Lindaura.

Pro Vás, kteří jste nestihli dokument natočený v roce 2001, vysílaný Českou televizí v úterý 6.3.2012 na ČT2, přinášíme odkaz k jeho shlédnutí. Pohodlně se usaďte a užívejte si vyprávění lidí z nejbližšího okruhu Petra Kalandry.

odkaz na video: DOBRÁ VÍLA KALANDRA


Životní osudy Petra Kalandry, báječného muzikanta spojeného především s legendární skupinou Marsyas. Vzpomínají příbuzní, kolegové, Z. Michnová, J. Černý, V. Mišík, J. Hutka, H. Žalčík a další (2001). Kamera M. Matiášek. Režie V. Kučera.

Plzeňskou Měšťanskou Besedu znám už z doby, kdy jsem v Plzni bydlel. Trochu jsem se bál zvuku v téhle krásné budově s vysokýn stropem ... Nakonec se zvuk výrazně zlepšil, když se sál naplnil diváky. Užívali jsme si to od začátku až do konce. Cestou domů jsme vyzkoušeli (hlavně řidič dne Jíra) jízdu po poli. foto: Dominik Centrum - iDnes >>>>>

Druhý den jsme cestovali do Vratislavic. Bohužel Zuana onemocněla a tak jsme zahráli jen s bandem. Lidi byli zpočátku trochu zmatení (i pan ředitel KC), ale nakonec odcházeli spokojení. Hned jsme domluvili náhradní termín se Zuanou a Oskarem na 31.10.2012. Po vystoupení jsme se šli podívat do baru, ale hlavně taky do památníku Ferdinanda Porsche ... místního rodáka.

Ahoj v roce 2012. Letošní první koncert se uskuteční v našem oblíbeném pražském klubu Blues Sklep (Liliová 10, Praha 1). Těšíme se na Vás.

Videopozvánka TADY .

Přejeme všem v příštím roce jen tu nejlepší muziku...

Na závěr roku jsme si užili několik báječných koncertů. V pražské Malostranské Besedě (22.11.), další v mělnickém Masarykově KD (28.11.), potom v prosinci opět Praha, a to kulturní centrum Novodvorská (8.12.). Bohužel byl zrušený koncert v Ostravě, na kterém mělo být pokřtěné staro/nové CD s nahrávkami Marsyasu. Deska však ještě neopustila výrobní linku v Loděnicích (jak říká Míra... někdo si chtěl ve výrobně asi něco vypálit a fabrika chytila plamenem), a proto se křest posová někam do příštího roku. Poslední dva prosincové koncerty jsme odehráli na Moravě. V Uherském Hradišti v klubu Mír jsme hráli 10.12. Předcházela tomu noc strávená v Pozlovicích na Ogaru. To proto, že se kluci chystali na ranní nákupy u našeho kamaráda Karla a jeho ženy Vlastičky – U FARMÁŘE v Uh.Brodě. Večerní koncert v klubu Mír v Uh.Hradišti byl pro lidi „na stojáka“. Takové koncerty mají svojí zvláštní skvělou atmosféru. Bylo to moc fajn. Zahrál si s námi i flétnista Petr Opočenský. Po koncertě jsme poseděli v klubu s přáteli z Kroměříže (Jana, Jana a Radek). Ráno jsme si po snídani omrkli trhy na náměstí a odpoledne přesun na poslední letošní koncert do Brna. Na Musilce už jsme hráli, takže to bylo pro nás známé místo. Na moravských koncertech si s námi zahrál i Vinie James.

Kolínský kulturní dům už známe z loňského května, kdy jsme v něm hráli na festivalu Fest Blues Kolín. Diváků se (27.9.) sešlo dost a všichni si posedali na připravené židle v zadní části sálu a i všichni stojící se tlačili vzadu. Před pódiem tak vznikl prázdný prostor, ale jen do doby, než Míra řekl, že kdo se cítí být starý ať zůstane v zadu sedět a kdo se cítí mladý, ať přijde blíž. V tu chvíli se diváci zasmáli a během vteřiny se nahrnuli před pódium. A věřte přátelé, byly to samí mladí a krásní lidé. Koncert se, díky vzájemným sympatiím s diváky, vydařil a oni i my jsme odcházeli spokojení.

Když se řekne Česká Třebová, tak si dost lidí představí koleje, koleje, koleje, koleje, vlaky , vlaky, nádraží, koleje, vlaky… a železničáře. Ale oni mají v České Třebové taky krásné kulturní centrum. Přijeli jsme (4.10.) s mírným zpožděním a trochu se protáhlo i nastavování aparatury… no trochu víc … poslední zvuky k nastavení aparatury už slyšeli i diváci usedající na svá zakoupená místa. Tento drobný nedostatek nám diváci prominuli a koncert měl báječnou atmosféru.

Kadaňské „Babí léto“ (17.9.) nebylo myšleno pro báby, ale spíš pro „baby“, což dokazovalo zvýšenou hustotu krásných dívek v místě konání festivalu. Koncert byl fajn a nebýt protivných sousedů kadaňského kulturáku, kvůli nimž musela být zrušená klimatizace (kvůli hluku), mohlo být ještě trochu líp – resp. příjemněji na pódiu. Lidí bylo hodně, zvuk byl ok, celková pohoda ... užívali jsme si to. Po nás hrál David Koller, a tak šli někteří z našeho početného sdružení nastavit uši do sálu.

Další zastávkou našeho Tour se Zuzanou a Oskarem byly 14.9. jihočeské Trhové Sviny. Místní kulturák byl zaplněn z cca 70% (možná přeháním), ale lidi fajn. Koncert se vydařil a tak jsme si někteří po jeho skončení za odměnu nadělili Nonstopáč na náměstí. Linda a Halamajda vyhráli v automatech a Igor vyhrával v Jukeboxu (Rammstein a pod.). Ráno jsme v hotelu postupně přicházeli na snídani, a časy našich příchodů byly v závislosti na předešlé noci.

Následoval přesun do Prachatic (15.9.)... ovšem s kulturní a občerstvovací zastávkou v Českém Krumlově. Já, Linda, Jíra a Míra jsme se šli „potrhat smíchy“ do zrcadlového bludiště. Neskutečně jsme se pobavili. V různých skupinkách jsme pak procházeli městem a nakonec jsme se sešli u oběda v jedné hospodě. Jedna ze skupinek pak ještě absolvovala Muzeum Tortury (mučení) a pak už jen zaplatit tučné parkovné a vzhůru do Prachatic.

Před koncertem v prachatickém divadle si Linda „odskočil“ k zubaři (zubařce), jelikož mu nastali nějaké potíže na sedmičce vpravo dole. Příprava zvuku trvala neskutečně dlouho a bylo to způsobeno nějakým podivným spojením dvou aparatur. Nakonec se dráty podařilo „rozmotat“ a s mírným zpožděním jsme odstartovali náš koncert. Jako host s námi opět vystoupil Winie James. Úžasnou tečkou tohoto koncertu byl divácký Standing-ovation. Rychlé zabalení a dlouhá noční cesta k domovu.

S naším Bandem jsme již tradičně zahráli v Bílině na oslavách dne horníků 10.9. Hráli jsme opět na scéně „Kafáč “ a bylo příjemno. Našimi kamarády „předskokany“ byla teplická skupina Blue Rocket, která přítomné diváctvo patřičně vybudila. Koncert si pak s námi užil i host od „rakeťáků“ Péťa Samec(k). Ve finále se nahrnul před pódium mocný dav, jenž se dožadoval přídavků. Pochopili jsme, že jde o diváky velké scény, kde skončil koncert Katapultu. Zahráli jsme jim ještě 2 písničky a šlůůůůůůs.