Reklama

Aktuality


Strana:1..34567[8]91011..19

Záhada, úlovek ...

... a pozvánka

Velikou záhadou jsou fotografie, které nám poslal neznámý autor. Je na nich zachycen Linda při řešení konfliktu s městskou policií. Dle nejmenovaných zdrojů šlo o neschopnost vyťukání šestimístného čísla a vše nakonec vyřešilo pouhých 200,- Kč. Dále náš zdroj uvádí, že před tímto incidentem bylo Lindovi 2× nevolno, což má možná za následek výše zmíněný problém s šestičíslím. Sám velký LINDA o dané situaci odmítá sdělit podrobnosti (na druhém snímku je patrné, jak má Linda zkroucenou ruku za hlavou po zásahu strážníka městské policie).

Dalším "zajímavým" úlovkem je rozhlasový záznam neznámého posluchače Jirky, který po složité otázce moderátora nezaváhal ani chvilku a vystřelil svoji správnou odpověď pohotově do rozhlasového éteru. Touto odpovědí si posluchač Jirka vysloužil vstupenky na festival Labské léto 2011, jenž se bude konnat 27.8.2011 v Ústí nad Labem. Doufám, že si posluchač Jirka přečte naše stránky a pokud za námi na Labském létě přijde, určitě od nás dostane nějakou odměnu.

Posledním příspěvkem tohoto článku je pozvánka na páteční koncert PKMB, který se uskuteční v našem oblíbeném klubu Blues Sklep 19.8.2011 od 21:00.
Videopozvánka ZDE.

Ostrava, Malevil, Náměšť a ostrov ...

... koncerty barvách

O našem koncertu na Colours of Ostrava by se dalo říct... pokud se může něco stát, tak ať je u toho hodně lidí. Ale pěkně popořádku.

Ubytovali jsme se, dali kafe, na schodech hotelu jsme potkali Jirku Schmitzera, kterého poslali do špatného hotelu, nasedli jsme do aut a jeli na festival. Pódium bylo velké, některé části aparátu připravené, Jírovi smontovali bicí na pojízdném praktikáblu... zdálo se, že to bude ultra super parádička. Koncert začal přesně. Lidí se před pódiem sešlo dle našich odhadů cca 6 – 7 tisíc. A pak se začaly dít věci ... při první písničce praskla Charymu struna. V pauze před další písničkou jí stačil natáhnout. Po druhé písničce mně chytla křeč do malíčku, ale během chvilky jsem to rozehnal. Koncert chvilku pokračoval normálně...až do chvíle, kdy jsem měl nastoupit do Marsyas a Apolón. V tu chvíli jsem zjistil, že v aparátu, který mi pořadatelé připravili, se pravděpodobně aktivovala termo ochrana... prostě brnkal jsem na basu a z aparátu nevycházel žádný zvuk. Propadl jsem panice. Po chvilce aparát znova naskočil. To se stalo ke konci koncertu ještě jednou. Ale celkově to bylo skvělé hraní. Do noci jsme pak procházeli festivalovou masou lidí, občas někde poseděli, někde něco poslechli, někde něco vypili a pozdě v noci jsme se dopravili na hotel. Cestou domů Míra zjistil, že nemá telefon. Zřejmě ho někde v noci ztratil.

Ranč Malevil je nedaleko Liberce. Prostředí je fajn, ale abyste si užili všechno, co vám tenhle ranč nabízí, musíte mít hodně peněz. Ale pokud jdete na koncert, kterých tady pořádají celkem dost, stačí zaplatit vstupné. Ale ani to, že máte lístek neznamená, že se koncertu dočkáte. Přijeli jsme na ranč a hrnuli jsme se do jízdárny, kde měl být náš koncert. Překvapilo nás, že není připravená žádná aparatura. Pak jsme se od manažera Aleše dozvěděli, že není zajištěné požadované ubytování. To se dá překousnout... holt pojedeme domů. Fajn .... ale zvukař s aparátem pořád nikde. Takže telefon a dotaz na majitele ... a hle ... majitel se udiveně ptal jakej aparát .... takže závěr – smlouva ... ok... kde to mám podepsat... číst to nemusím. Lidem čekajícím na koncert... resp. malé části sedící před restaurací jsme se omluvili. Slíbili jsme komornější koncert na podzim ... později upřesněno na prosinec (což už podzim rozhodně není - P.S.: dle korektorky Janinky začíná zima 21.12., takže pokud to bude 10.12. tak to podzim pořád je).

Nedělní cestování do Náměšti nad Oslavou mně žádnou radost nepřineslo. Ale v Náměšti na festivalu Folkové prázdniny bylo fajn. Kluci (kromě Igora a mně) vyšlapali nějaké peníze pro dětské domovy (jak si je vyšlapali nechám na představivosti každého z Vás ... nejvíc vyšlapal náš řidič Péťa Bláha). Koncert byl fajn a po koncertě jsem prudil s odjezdem. Ráno jsem musel do práce a tak jsem sháněl osazenstvo našeho auta po všech čertech. Noční cestování z Náměšti nad Oslavou mně žádnou radost nepřineslo.

Na pražský Střelecký ostrov nevede žádná cesta. Petr zastavil na mostě... aparát do rukou... schody... dálka k pódiu... otočka... schody ... aparát... schody... dálka ... HNUS !!! Lidi se sešli v hojném počtu a hodně jich poslouchalo z mostu zadarmo a pár ze šlapadel na vodě ... taky zadarmo, ale budiž jim přáno. Koncert měl spád a hrálo se nám fajn. Zvukař Petr Samek zpočátku trochu bojoval s digitálním mixem, ale nakonec za podpory zvukařů z Malostranské Besedy nad čudlíky zvítězil. Na stěhování aparátu měl pořadatel najaté dva mladé chlapce... při pohledu na ně jsem je v duchu litoval.
Hezký článek o tomto koncertě najdete >>> TADY <<<.

Střelecký ostrov ....

... Praha

Srdečně zveme na koncert Zuzany Michnové, Oskara Petra a skupiny Petr Kalandra Memory Band, který se uskuteční v pondělí 25.7.2011 od 20:00 na pražském Střeleckém ostrově - Lětňák (letní scéna Malostranské Besedy). Pokud bude špatné počasí, koncert proběhne v Malostranské Besedě.

>>>Videopozvánka<<<

Hudba...

...pod hradem

Koncert se konal v rámci sochařského sympózia.
Do Domažlic jsme se sjeli z různých stran. Míra z Postřekova, kde byl u příbuzných, pražská sekce z Prahy (jak jinak), já z Plzně, kde jsem byl u rodičů, a kde mně nabral zbytek kapely jedoucí z Mostu (také jak jinak). Na nádvoří domažlického hradu jsme se sešli včas a následovalo tradiční kolečko příprav a zvučení. Jako zvukař s námi jel Zdeněk Mazač. Nám vyhrazený čas jsme naplnili osvědčeným programem a myslím, že jsme si to všichni užívali včetně zaplněného hlediště. Po koncertě jsme chvilku poseděli a pak jsme se rozjeli opět do různých směrů. Byl to vydařený koncert.

Reakci jednoho z návštěvníků si můžete přečíst TADY.

Bylo...

...

Ve Slivenci na návsi bylo fajn. Zvuková zkouška proběhla se sluníčkem v xichtě. Koncert byl dost zajímavej, protože se před koncertem slavil Oskarovo dům. Lidi super a Zuzana se po koncertě podepisovala na všechno možné, dokonce i na motorkářskou přilbu.

Zaparkovat blízko klubu Vagón je nemožné a tak jsme stěhovali aparát z velké dálky. Přijeli jsem dost brzo a tak jsme lehce narušili v klubu právě probíhající hodinu angličtiny. Zvukař byl s námi rychle hotovej. Oskar byl přítomen jako host a bylo i překvápko – Zuzana. Ta se přišla spíš jen podívat a zapařit. Několikrát se spontánně vyhoupla na pódium, ale spíše se většinu času věnovala tanci pod pódiem.

Penzion Kamínek je fajn. Své o tom ví od minule Jíra. Zahajovali jsme tady letos kulturní sezónu. Po koncertě jsme popili s běloruskou Irinou a Jíra s ní nechtěl tancovat (ani 2 minuty). Spát se šlo v době, kdy se nad lesem začalo objevovat svítání. Dopoledne jsme si v klídku dali kafíčko a polévku a kafíčko a cigáro pivíčko limonádu sprchu záchod sprchu a vyrazili jsme směr Brno.

Konkrétněji směr Velké Němčice, kde má svojí výrobnu kytar pan František Furch. Tahle fabrika na kytary slavila 30 let fungování a v rámci oslav probíhaly i koncerty. Po našem příjezdu hrál Robert Křesťan a Druhá tráva, pak firemní předváděcí kytarista, pak nějaké japonské duo, potom skupina Lehká noha ve které hrál také František Furch, pak my, Čechomor (trio), COPáci během kterých jsme odjížděli a po nich ještě David Koller. Mezi diváky se pohyboval i Karel Štěrba s manželkou Vlastičkou a s panem Horkým (nějak si nemohu vzpomenout na křestní jméno, ale vím, že vyrábí zesilovače HOT).

O týden později opět směr Brno… do klubu “U kouřícího králíka“. Hráli jsme bez Charyho, což je při rozměrech pódiíčka spíše výhoda. Míra se dozvěděl spoustu informací o historii klubu. Druhý den jsme si prošli Brno, Míra a Ampér relaxovali na pláži, podnikli jsme zpět cestu časem, to když jsme se ocitli ve středověké krčmě, viděli jsme paní, co neumí chodit v botách s podpatkem po dlažbě, prošli jsme „schodopád“ a pak jsme jeli na Ježka.

V Jihlavě slavil pivovar ježek. Pódium stálo v pivovaru na dvoře a před námi na něm poskakovali KISS revival. Během našeho hraní začalo pršet a lidi se přesunuli do pivního stanu proti pódiu. Po nás hrál Michal Prokop chtěli jsme odjet, ale Jíra nás ukecal na 2 písničky, které se změnili na 1 celý koncert. Pak už jen tradiční Melikana a domů.

Mstišovská pouť je …kdo by to řekl …ve Mstišově. Míra přijel na poslední chvíli. Hostoval s námi kytarista Petr Samek. Lidí dost málo, zvuk Jirka Zámečník, a pod pódiem „das ist Duha“ neboli šerif „vlak duchů“, neustále se dožadující jakési písně o které jsme neměli ani potuchy.

Následoval zpomalený přesun do Košťat se zastávkou na večeři v Bílině. Na košťanském Woodstocku byl časový skluz a místo ve 23:00 jsme začínali až skoro v jednu. Před námi hrála skupina Hlahol navíc přerušená ohňovou show. Tentokrát byl náš koncert opravdový bigbít. Zbytek diváků skrápěl drobný deštík, ale celkově to bylo moc fajn a všichni jsme si to užívali. Míra odehrál koncert překvapivě vestoje.

Další koncert, tentokrát opět v sestavě se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem bude v Domažlicích 8.7.

Čas ve spojení s leností ...

... zachraňuje to paměť

Čas strašně rychle utíká a ve spojení s mojí leností nastává problém, že se Vám včas nedostávají informace o odehraných koncertech. Malinko to zachraňuje moje paměť a tak se s Vámi můžu podělit o některé perličky ze zákulisí našich koncertů - i když s drobným spožděním.

Bylo, nebylo ... Malostranská Beseda – poprvé (2.5.). Krásně přeplněný sál, všechno fungovalo dokonale. Z hlediska čtenáře těchto řádků nuda. ...Malostranská Beseda – part 2 (3.5.). Krásně přeplněný sál ... ale néééé .... to bych se opakoval. Daleko zajímavější věci se odehrávali před koncertem. Igor obsadil jediný koupelno – záchod a dával si sprchu. Tím znemožnil vykonávat „drobné potřeby“ zbývajícím osmi členům kapely. A jelikož se neobtěžoval zamknutím, jedním z těch, kdo otevřel dveře byla i Zuzana. Spatřila mokrého Igora v Adamově rouchu a měla z toho drobný šok. Navíc se Igor koupal těsně před hraním v domnění, že hrajeme od 21 hodin, leč skutečný začátek byl ve 20:30.

S otevíráním lázeňské sezóny máme již dost zkušeností z nám nedalekých Teplic. A protože jsou daleko známější lázně než Teplice, zahráli jsme si 6.5. v Karlovo (vole) Varech. Neustále nás překvapuje navigace našeho řidiče Petra Bláhy. A nejen nás, ale i samotného Petra. Ten, jenž je známý svojí tvrdohlavostí, neposlouchá chybné údaje navigace, což je vlastně drobné Petrovo plus... ale on neposlouchá ani naše dobře míněné rady, což je jeho velké mínus. Nejen že díky tomu poznáváme temná zákoutí různých měst, ale zjišťujeme co všechno vydrží kapelní vozidlo. Tak tedy – svahová dostupnost VW je .... úžasná. Mohli jsme sice jet kousek a po rovině, ale jeli jsme delší cestou, z prudkého kopce a do ještě prudšího kopce. Nakonec se Péťa trefil do velice úzké brány, aniž by „pražákovi“ zboural sloupek. Všichni byly napnutí jak to dopadne ... řeč je o hokejovém utkání ČR – SR. Koncert dopadl taky parádně.

Do Plzně (13.5.) jsem se těšil, protože já sám jsem původem z Plzně. Pozval jsem spoustu lidí a pár jich opravdu přišlo. První půlku jsem měl trochu mindrák, protože jsem nebyl vidět. Úžasný osvětlovač totiž za mně postavil výrobník mlhy a mlžil a mlžil a mlžil ... měl jsem dojem, že se mu mlžící tlačítko zaseklo jednou, ale navždy. Další jeho perličkou bylo zhasínání. To že zhasnul s posledním úderem bubeníka bylo super. Horší bylo, když kompletně zhasnul v půlce první sloky, kdy Linda nutně potřeboval vidět na tečky na hmatníku. Po koncertě zaperlil osvětlovač naposledy, když se svalil z pódia do již prázdného sálu. Na mojí otázku: ...„žiješ?? ...jsi v pohodě?? ...“ zazněla odpověď: „ ...to se mi občas stává...“

Cestou do Písku jsme 21.5. na obloze viděli těžké bouřkové mraky. V Písku však během koncertu ani kapka. Veselým okamžikem byl Jírův pád z pódia při balení bicích. To se mu nějaká vyšší moc pomstila za to, že místo toho, aby si hned při příjezdu začal stavět bicí zmizel, a vrátil se po chvíli s klobásou a pivem. Naštěstí nespadl úplně na zem a zachytil se v polovině letu o prázdné bedny od aparatury. Míra si po koncertě povídal dlouho se Zuzanou a my ho nechtěli rušit, tak jsme raději šli ke stánku na pivo. Jo .... a zvučil nás Zdeněk Mazač ... a to tak, že skvěle!

26.5 - Kladno na zámku... dobrý. Linda si dal před koncertem 2 klobásy (já taky). Před námi zahrálo a zazpívalo duo Andezit. Díky tomu se lehce posunul náš start. Koncert ubíhal a nad Kladno se přesouvaly těžké mraky. Do finále nám na play listu zbývaly asi tři písničky, ale nebylo možné to dohrát. Do větru, deště, blýskání a hromobití jsme dali finálové Břímě. Po koncertě nám Zuzana „spočítala“ naše povahy jakousi Pythagorovou mřížkou. Díky tomu už víme, že Linda má intuici a je ovlivněný prostředím v němž se nachází, já jsem vyrovnaný a „nemám šestku“, Igor má Auroru ... teda auru... nebo má plynová kamna? ... teda karmu? .... já už fakt nevím...každopádně tam někde musela být zakódována jeho rychlost ... teda nerychlost.

Mezi ploty pouze s Memory Bandem (29.5.). Lidí se před pódiem sešlo dost. Hrálo se nám pohodově. Po koncertě jsme chvilku poslouchali Blue Efekty, pak jsme šli na jídlo kde si Jíra dal 2 × guláš (já né) a pak jsme si chvilku poslechli Dana Bártu a zase jsme frčeli domů.

Odebrány fotky...

... z roku 2009

Jak jsem tady před časem sliboval, odebral jsem fotogalerie z roku 2009. Stránka s fotkama se už strašně dlouho načítala a tak jsem jí "odlehčil". Z každé galerie jsem vybral několik zajímavých kousků, které budou roztříděny do galerií "Z klubů, Z festivalů, Z kapelního života ... atd.
Všem, kteří do našeho fotoarchivu přispívali, přispívají a přispívat budou, tímto moc děkujeme.

Opět proti proudu...

... kapelního času - Ostrava, Frauenau, Pelhřimov, Žďár n.S.

Ostrava vůbec není černá, jak se to říká. A nebo je možné, že ta část, ve které je městský kulturní dům je prostě jiná. Po příjezdu (15.4.) nastal tradiční řetězec událostí…. aparát, zvuk … a pak koncert. Během koncertu se do první řady posadil mladík s velikou cedulí, na které bylo napsáno… Marsyas – legenda českého folkrocku. Míra pohotově vyndal z opaskového pouzdra malý foťák a tuto jedinečnost si během pauzy mezi písničkami zvěčnil. Po koncertě jsme přejeli cca 25 km do Jeseníků (myslím, že obec se jmenovala Pstruží), do sympatického penzionu s hospůdkou, a ač bylo již dost hodin, dostali jsme najíst a napít. A tak, jak byla náročná páteční cesta do Ostravy, tak i sobotní cesta zpátky neposkytla posádce auta náležité pohodlí. Za její bezpečný a bezchybný průběh se však sluší poděkovat našemu řidiči. Děkujeme Péťo…!

Dalšímu hraní (26.3.) předcházela návštěva vyhlášené restaurace „U štěpána“. Velké porce výborných pečených hovězích žeber a dalších jídel konečně zajistil v naší kapele chvíli ticha. Následoval přesun.

Hraní v zahraničí je pro nás v pohodě … už jsme jednou hráli na Slovensku. Trochu nás ale překvapilo, že máme problém domluvit se v německém Frauenau. Jediný, kdo nám mohl poskytnout obousměrný překlad byl Jirka Charypar a také majitel klubu Thomas. První hrála místní skupina Culpa. Dlouho si připravovali zvuk. Měli zásadní problém s nefungujícími odposlechy. Nenápadně jsem se přikradl k mixpultu, chvilku jsem ho očumoval a pak jsem zcela nenápadně zmáčkl tlačítko o kterém jsem byl přesvědčen, že je to pravé (i když bylo levé) a najednou odposlechy fungovaly. Tím jsem si vysloužil od obsluhy aparátu (který nebyl zvukařem) uznání a se slovy „… perfekt tonmeister…wunderbar …gut technik…“, i když jsem si nejdříve myslel, že mi nadává. Ale když mi začal s úsměvem na líci třást mojí pravicí (že by rým??), uvědomil jsem si, že to nadávky nebudou. Pak se Culpa ještě dlouho zvučila, pořád jim něco pískalo a něco nehrálo. Měli aparaturu zapojenou velice zvláštně, takže když odehráli svůj blok a vyklidili pódium, celý aparát jsem si „předrátoval“ a nastavil podle svého a to v rekordním čase cca 15 minut. Jediný kdo nám během hraní rozuměl (kromě Thomase) byl i EX-čech Dušan ze sousedního města. Míra uváděl skladby v mezinárodní řeči a tak jsme ten večer hráli např. Blues Old Women, Ice man, … a i já jsem se přidal uvedením skladby Někdy se jdu opít – I´am Going To Hospoda. Užívali jsme si to, němci tančili … super. Ráno jsme vyluxovali Thomasovi spíž… nezbyl na něj ani kousek chleba … a to se chlubil, že jich v Německu mají několik tisíc druhů. Poseděli jsme, dali kafe a jeli jsme. Cestou jsme se zastavili v pizzerii u Dušana ve Zwieselu. Nechal nám upéct pravou italskou maxi pizzu, kterou upekl pravý maxi němec v pizzerii maxi českého majitele.
Po dlouhé době jsme s naším bandem zavítali 25.3.do pelhřimovského klubu U tygříka. Jirky Charypar měl ten den hraní se Švihadlem a tak jeho místo v Tygříkovi obsadil náš „tour zvukař“ Petr Samek. Ač absolvoval jednu společnou zkoušku, zahrál všechno skvěle. Patrně se věnoval před koncertem několikadennímu samostudiu.

Do Žďáru nad Sázavou jsme jeli (10.3.) bez Igora, kterého přepadl nějaký zákeřný virus. Pro tento koncert jsme ho nahradili výborným všestranným muzikantem – mandolínistou a houslistou Jirkou Vopavou. Starší kulturáky mají svojí specifickou akustiku, převážně horší pro hlasitější hudební produkci. A tak tomu bylo i tady. Zvuk se šířil všemi neurčitými směry, ale nakonec od houkání zpětné vazby pomohlo drobné posunutí odposlechů. Zvukař Petr Samek se s akustikou sálu nakonec popral statečně a …zvítězil… ke spokojenosti posluchačů i naší. K doplnění informací o celé akci se sluší ještě dodat, že řidič „pražské sekce“ Zdeněk Halamásek přijel pro Zuzanu ve slušivé uniformě myslivce (to proto, že na dopravu nám zapůjčuje auta firma Auto Myslivec).

Koncert 3. 5. 2011 ...

... v Malostranské besedě

Z velmi důvěryhodných zdrojů máme zaručenou informaci, že na pokladně Malostranské Besedy zbývá posledních 50 vstupenek na úterní (3.5.) koncert v pražské MB. Heslo následujících dní (možná hodin) zní: KDO DŘÍV PŘIJDE, TEN BUDE U TOHO !!!
Děláte nám radost přátelé a nejen nám, ale i pořadatelům. Moc se na Vás těšíme a to nejen v Praze, ale na všech místech, která náš band s společně se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem navštívíme.

Nikam jsem neodešla!

FONO Dialogue: Zuzana Michnová

Tomáš Klement 17.03.2011 20:02 - Český Rozhlas

Po více než šesti letech se Zuzana Michnová vrátila na koncertní podia. Jaký z toho má pocit? A píše i nové písničky?

Rok 2011 je zatím ve znamení návratu Marsyas na koncertní podia. I v době hospodářské krize, kdy si hudební kluby zoufají, je aktuální turné Petr Kalandra Memory bandu velmi úspěšné. Fanoušci si užívají společného návratu Zuzany Michnové a Oskara Petra, dvou ze tří zakládajících členů Marsyas, na koncertní podia. Plno bylo i minulý čtvrtek v divadle ve Ždáru nad Sázavou, kde se nejprve představila výtečná kapela Petr Kalandra Memory band se svými „kalandrovkami“. Po té se ke skupině připojil Oskar Petr a vedle svých sólových věcí z Fabrici Atomici zahrál i Záliv Žďár a „pupendovského“ Zmrzlináře. Nakonec se přidala Zuzana Michnová a došlo na většinu legendárních hitů Marsyas ze všech tří alb. Po koncertu jsem pak Zuzanu Michnovou odchytl a na aktuální turné a psaní nových písniček jsem se jí zeptal. Vzhledem k tomu, že běžně Michnová rozhovory neposkytuje, je toto interview velkou lahůdkou.
Rozhovor ze stránek Českého rozhlasu spustíte >>> ZDE <<<
Strana:1..34567[8]91011..19
Vyrobil Alkalis (c) 2007