Reklama

Aktuality


Strana:1..2345[6]78910..19

Kleť, Rabí...

... Klokočí a Kraslice

Kousek od Českého Krumlova je kopec s vysílačem, který je zdaleka vidět a jmenuje se Kleť. Na jeho vrcholu je ve výšce 1084 metrů nad mořem kromě zmiňovaného vysílače i Horská chata u níž se pořádají hudební akce pod hlavičkou budějovického klubu Highway 61. Jedním z koncertů byl i ten náš 7.7.2012, na který se jednotliví členové našeho bandu sjeli z různých koutů naší republiky, kde trávili své dovolené. K zaplnění terasy, kde se hrálo, přispěl i autobus vypravený z Budějic. Počasí bylo „na spadnutí“ a během našeho hraní vykouzlil na nebi drobný deštík úžasnou duhu. Z odposlechu u bicích se ozývalo „tuc…tuc…tuc…tuc“ techno, které prolézalo silným výkonem do aparatury z nedalekého vysílače. Také jsme zjistili, jak zocelené máme příznivce, kteří za námi vyklusali na vrchol po svých (a to bez kyslíkového přístroje). Dokonce víme, že jedna z fanynek šla z koncertu pěšky až do Českých Budějovic. Po koncertě jsme spali roztroušeni po horské chatě. Já, Linda a Igor jsme hráli na schovávanou v hostelovém pokoji, kde bylo asi 30 postelí. Chtěl jsem se schovat jako první (na jednu z postelí pod deku), ale měl jsem strach, že by klukům hledání trvalo moc dlouho, pokud by mně vůbec našli. Nakonec jsme šli spát každý do jiného kouta hostelu abychom se vzájemně nerušili mým chrápáním.

Péťa Bláha je výborný řidič, ale i jeho schopnosti byly krátké na odvezení aparátu až k hradnímu pódiu na Rabí, kde jsme 13.července měli koncert. Aparát jsme pod hradem naložili na malý traktůrek s valníkem, v klídku jsme nazvučili a v klídku jsme si zahráli. Mírovi se z kytary během hraní sice ozývali prapodivné zvuky, ale jen když na ní hrál. Chvilku se chyba hledala v kabelech a v mixu a pak Míra raději nehrál. Po koncertě opět traktůrek a pak hledání nějaké otevřené hospůdky. Už jsme pomalu ztráceli víru, když jsme našli. Dokonce nám i pozdě v noci uvařili večeři. Trochu jsme si z místních ztropili žert… to když jsme tvrdili, že jsme z nedalekých Žichovic (Míra to popletl a řekl že je z nedalekých Žehlovic, čemuž už místní vůbec nerozuměli). Pak jsem svou tvrdohlavostí odmítl nápoj zvaný B-52. Pokud chcete vědět, jak to (ne)chutná, zeptejte se Lindy, a pokud chcete vědět jak se to správně (ne)pije, zeptejte se Jíry (při pokusu se mu roztavili 2 brčka).

Po babičce klokočí a po Rabí - Klokočí. Přejezd z jihozápadu republiky (14.7.) na sever s mnohými zastávkami. Jedna z nich byla (v rámci rozšiřování kulturních a historických obzorů členů kapely) i na hradě Kost. Klokočí je nenápadná víska kousek od Turnova. Nikdy bych nečekal na tomto místě tolik lidiček. Úžasná atmosféra báječného rockového Klokočského hudebního festivalu. Škoda jen že jsme si nestihli po koncertě dát nějakou dobrou klobásu. Rychle jsme naložili a jeli domů. A protože byla cesta dlouhá, dali jsme si v Praze pauzu na pozdní noční večeři.

O tom, že písničky Petra Kalandry nepatří jen na bluesové či rockové festivaly je zbytečné psát. Jeho písničky jsou přijímány rozličným typem posluchačů. A tak není náhodou, že se objevujeme i na festivalech takřka ryze folkových, jako například v Kraslicích, kde se 21.7. konal "Festival na konci světa", který pořádala místní kapela Alison (prosím čtěte tak jak je psáno – nikoliv „engličesky“), v čele s Ájou. Hráli jsme poslední po skupině Nezmaři. Po koncertě jsme se já a Linda nějak zapovídali na baru. Míra se šel v jeden okamžik podívat, jestli je v autě vše OK (Jíra spí, Petr spí, Igor SMSkuje), leč byl lapen a již z auta nevypuštěn. Na bar pak pro nás přišel podmračený Jíra a po chvíli i Petr s oznámením, že za 2 minuty odjíždí … s námi, nebo bez nás. Rychle jsme do sebe nasoukali panáka na rozloučenou a vyšli z baru do bílého dne, nasedli do bílého VW a frčeli do Mostu.

Klokočské...

...hudební léto

Ohlédnutí ...

... zpět - part 1

Čas opět pokročil mílovými kroky a já píši slohové cvičení o uplynulých koncertech. Snad si ještě vzpomenu na perličky z kapelního zákulisí.

V jedné pražské čtvrti je překvapivě krásné přírodní zákoutí, které je jako stvořené nejen pro rodinné výlety a procházky. A v tomto nádherném prostředí se konal 7.6. festival open air fest. Podviní, kde jsme jako lehce blues-rockové zpestření folkového klání zahráli i my. K pódiu to bylo od silnice prudce z kopce a nošení aparátu tam i zpátky bylo velice náročné. Bylo tam naštěstí dost pomocníků, kterým touto cestou ještě jednou děkujeme. Úžasný zvuk vykouzlil Renda Cais a tak se nám i Oskarovi hrálo dobře. Po koncertě jsme chtěli vyplenit stánky s občerstvením a kupodivu nám to nedalo moc práce, protože už skoro nic neměli… já si dal poslední párek v rohlíku a taky posledního utopence a pak už jsem si raději pro nic nešel, abych neddostal od zbytku hladové kapely po hubě.

Ve Velichově jsme 9.6. pro změnu zase hráli na Country-bluegrassovém festivalu, a protože to přítomné diváky bavilo (což bylo zřejmé z jejich reakcí), dokazuje to, že písničky Petra Kalandry mají rádi příznivci různých žánrů. A kromě báječných lidí tam měli tak moc báječnou ořechovci, která na boku autě drží jako „přiblitá“, o čemž ví nejvíc Jíra a taky trochu Linda. S několika vynucenými zastávkami jsme dojeli domů.

A díky předešlému večeru byl následující den (10.6.),… resp. koncert pro firmu United Energy pro kluky trochu náročnější. A protože se celá firemní akce konala v rozsáhlém lesním areálu, žádné velké zástupy diváků před pódiem nestály. Ale i tak jsme si koncert moc užívali.

Ohlédnutí …

…zpět - part 2

Podobný zmatek, jako při koncertě a natáčení Oskarovo narozeninového koncert (článěk někde níže) vládl i při zkoušce (13.6.) a koncertě (14.6.) v pražské LaFabrice. Celé to kompletně zrežírovala Jitka Němcová v rámci natáčení dokumentu o Zuzaně Michnové a my jsme si zahráli s Michalem Pavlíčkem a s Michaelem Kocábem. Bylo to moc fajn a Vy si to nenechte ujít na podzim v České televizi. Zuzaně to zpívalo fantasticky a po naší části koncertu jsme si užívali i setavu Zuzany, Jirky Vondráčka, Pavla Skály, Jirky Zelenky, Jaroslava Olina Nejezchleby, Davida Nolla, Jakuba Zitka a Petra „Kulicha“ Pokorného.

Na další festivalový koncert Hudební rej (23.6.) jsem se těšil hlavně já, protože se konal v mé rodné Plzni a já očekával před pódiem davy kamarádů. Davy se neuskutečnili, teda pouze pokud jde o kamarády, ale lidí bylo plno. V záři pódiových reflektorů bylo kromě nás i mraky komárů a naše krev proudila jejich malými okřídlenými telíčky. Tak mně napadá, jestli obtěžovali i Vinnieho Jamese, který s námi hrál, a nebo ho komáři neviděli. Lidi se dožadovali několika přídavků a ač již bylo po „policejní hodině“, pořadatel nám dovolil ještě několik písniček. Cestou domů jsme v Plasech zahlédli rozsvícený klášter a dožadovali jsme se noční prohlídky, leč marně. Ale stánky s pekařským zbožím firmy Pekařství Malinová Kaznějov ještě sbalené nebyly. Tak jsme si udělali radost alespoň velkým nákupem všelijakých koláčů, chlebů a placek. Velké poděkování tímto posíláme i děvčatům od stánků a to konkrétně Helgušce, Janičce a Jiřince.

Další zastávkou v našem koncertování byla Jihlava. Byly jsme jednou z kapel, která 29.6. zahajovala Kulturní léto v tomto městě. Opět s Vinniem a s Oskarem a opět hezký koncert.

Co nového ...

...v zákulisí

Vážení příznivci, už dlouho jsme nedali žádnou zprávu, co nového se děje v zákulisí kapely. A je toho opravdu hodně. Letošní prázdniny jsou opravdu pracovní. Kromě krátkých dovolených na které se všichni těšíme, nás čeká několik letních koncertů, na kterých se s Vámi rádi setkáme. (viz. „koncerty) . Zuzana Michnová bude celé léto pokračovat v natáčení celovečerního dokumentu s pracovním názvem „Jsem slavná tak akorát“. Režie se ujala renomovaná režisérka a Zuzany kamarádka Jitka Němcová. Už podle scénáře Vám můžu slíbit, že se máte na co těšit. Součástí tohoto dokumentu bude i záznam z koncertu, který se uskutečnil letos v červnu v La Fabrice. Ti co se do vyprodaného sálu nedostali, budou tak mít možnost, užít si průřez Zuzaniny tvorby v klidu svého domova. Oskar Petr dotáčí své sólové album ve studiu Sono, v České televizi sedí u střihu koncertu OSKAR 60 z paláce Akropolis, který se bude vysílat v září na ČT. A když večer uloží děti ke spánku, píše nové skladby na podzimní koncerty. Pak už nás bude čekat jen zkoušení a příprava na podzimní koncertní turné, na kterém bychom Vám rádi představili nejen nové písničky, ale také další obnovené fláky z dob našeho nejúspěšnějšího tria Marsyas. Co říci závěrem, jen to že pokud ještě nemáte dvojCD V mýdlových bublinách, které letos vyšlo v nakladatelství Galén, Tak si ho pořiďte. Je skvělé a určitě vám zpříjemní prázdninové večery. Těším se na Vás kdekoli se potkáme. Za PKMB Vám přeje hezké léto...

...Míra Kuželka

Zuzana Michnová - Výjimečně

(z www stránek La Fabrika)

Když Zuzana Michnová natočila v roce 1977 s Petrem Kalandrou, Oskarem Petrem a studiovou skupinou Labyrint, album Marsyas, vznikla legenda. Ačkoliv se složení stejnojmenné kapely v pozdějších letech několikrát obmněnilo, Zuzanin Marsyas vždy vynikal těmi nejlepšími muzikanty. Velká část z nich teď, po víc než dvaceti letech, se Zuzanou Michnovou znovu stane na jevišti!

„Bude to zcela výjimečný koncert nebo možná spíš happening, kde se setkají Zuzanini přátelé, se kterými v minulosti profesně spolupracovala, ať už na koncertech nebo na deskách a znovu si spolu zahrají,“ popisuje Petr Koza z Bioartproduction cíl koncertu a hned doplní:“ Nejde, ale jen o koncert. Celou akci bude zároveň natáčet do svého dokumentárního filmu paní režisérka Jitka Němcová a počítáme s pozdějším vydáním 2DVD (koncert a dokument), právě proto, že půjde o zcela neopakovatelnou záležitost.“

Na jevišti společně se Zuzanou Michnovou vystoupí legendy jako Michael Kocáb a Oskar Petr, který stál u zrodu alba Marsyas a v roce 1979 emigroval do Spojených států. Nebo pozdější členové Marsyasu - Jiří Vondráček, Jaroslav Olin Nejezchleba a Pavel Skála. Dále pak Jiří Charypar, Igor Šikula, Jiří Stárek, Jan Petrásek a v neposlední řadě také Michal Pavlíček, se kterým Zuzana Michnová natočila sólové album „Rány“. Jednoho ze zakladatelů kapely Marsayas, zesnulého Petra Kalandru, pak jako support koncertu, připomene Petr Kalandra Memory Band.

POSTERS ...

... nadcházejích akcí

POZOR !!!

...změny v kalendáři koncertů

Vážení příznivci naší kapely...

...jak to občas bývá, dochází ke změnám v kalendáři našich koncertů.
Pokud jste si plánovali zajít na některý z našich koncertů, ať se Zuzanou a Oskarem, nebo na samoný PKMBand... sledujte pečlivě naše stránky, kde se o případných změnách včas dozvíte!!

Pro aktuální náhled koncertního kalendáře použijte v horní liště tlačítko "Koncerty" a nebo zmáčkněte ZDE a na kalendář budete přesměrováni.

Sedmihorky, Akropolis...

...a "lázeňská" Teplice

... toto je pokračování článku, který je umístěn (zcela logicky) o "patro níže".

V předchozím článku jsem skončil tím, že jsme se vydali na cestu na další koncert. Ten byl 19.5. součástí festivalu Sedmihorské léto. Před koncertem někteří (sportu znalí) dychtivě sledovali v přilehlé hospůdce hokejový zápas Česko - Slovensko. Já jsem si užíval některé koncerty přítomných kapel, jako např. brněnských Poutníků a libereckého Jarretu. Po hodinovém časovém skluzu (hned v úvodu festivalu odešel mixpult, a nejen že se sám nevrátil, ale musel se sehnat jiný v Liberci) jsme nastoupili na pódium, nazvučili a spustili svůj blok. Koncert shlédlo pár lidí a myslím, že k tomu trochu přispělo i poměrně chladné počasí.

Neskutečný blázinec byl 22.5. v pražském paláci Akropolis, kde Česká televize natáčela večerní koncert k Oskarovým šedesátinám. Blázinec byl hlavně před samotným koncertem, kdy probíhaly zvukové a kamerové zkoušky ...
"...ty si stoupni sem, a ty tam, ať je na tebe vidět... slečno asistentko...dejte mu tam na pódium značku ... obraz číslo bla bla bla ... potřebujeme znovu nazvučit basu... a taky kytaru... kde je Oskar?... dojděte pro něj... ještě tady není? ... kde je Kalandra Memory Band?... tady OK ... kde je Igor? ... nevíš kde je Igor?? ...ty taky né? ... ani ty to nevíš? ...nevím už jsi se mně 5 × ptal... aha ... Igor si musel jít koupit jiný tričko, aby na záběru nebylo to jeho s jižanskou vlajkou...je tady... zkouška... teď vás budeme potřebovat tak za hodinu... OK ... vy jste si objednali jídlo?? ...ale my vás potřebujeme už teď... ono se to změnilo ... v klidu Chary říkal že až za 10 minut ... změna??? né za 10 minut?? hned?? "
... no přátelé ... zlatý Bohnice (Dobřany, Beřkovice apod.) a jejich velká zahrada a klídek!!! Opět se potvrdilo pořekadlo policisty, který loni řešil moje vykradené auto u Akropole - Žižkovu a Libni, zdaleka se vyhni ... Mírovi se ze šatny během natáčení ztratila brašnička s doklady. Ač přišel i o různé karty a klíče, nejvíc ho asi mrzelo, že přišel o elektronickou cigaretu ve tvaru dýmky. Koncert samotný pak probíhal skoro do puntíku dle časového scénáře. Mezi gratulanty se na pódiu vystřídali Jazz Q, Aneta Langerová, David Koller, Jirka Vopava, akční houslistka Helén, Band co s Oskarem natáčí poslední desku, Zuzana Michnová, my a taky Michal Kocáb, který si s nám střihnul na Fender piáno Zmrzlináře, a celý koncert provázel slovem Vojta Lindaur. Snad cca za půl roku by měl koncert běžet v TV... dáme včas vědět. Po koncertě nás Oskar pozval na pařbu do "Kuřete v hodinkách", ale já, Linda, Igor a Jíra jsme frčeli domů, protože jsme měli ráno pracovní povinnosti. A opět fotečky od Áji Dvořáčkové >>> TADY.

A poslední koncert o kterém se zmíním se uskutečnil 27.5. v Teplicích na 858. zahájení lázeňské sezóny. Nám již známé pódium na Náměstí svobody... zvuk nám vyladil Péťa Samek a my si užívali dav lidí a pohodu koncertu nedělního večera. Přišel se podívat i náš EX bubeník Péťa Batěk. Po nás už nikdo nehrál a tak jsme se nemuseli stresovat hlídáním času. Po koncertě jsme naložili aparát, pokecali s kamarády, zašli ke stánku našeho kamaráda Marcela na párek a jeli domů.

Je na čase rozvířit ...

...stojaté vody našich stránek

Po delší odmlce Vám přináším několik postřehů z upynulých koncertů.

V Duchcově, kde jsme hráli 10. května, přišlo na koncert docela dost lidí. Ani jsem to nečekal. Dostali jsme od Zuzany dárek z její cesty do Afriky - bodlinu z dikobraza. Když jsem si v duchu přepočítal členy našeho bandu včetně Bláhyče, Oskara, Charyho, Péti Samka ... a ještě mně napadlo, že takovým dárkem mohli být obdarování další..., napadlo mně, jak asi ten chudák dikobraz vypadá dnes. Lindo ... nebere si někdo na památku tajně tvoje vlasy?? (pak si to spolu vyřídíme ...já vím).

Další koncert se nesl ve znamení křtu dvoj CD "V mýdlových bublinách", který se konal 14.5. v pražské Malostranské besedě. Míra musel akčně upravit seznam skladeb, protože Zuzku přepadla nemoc. To my muzikanti nijak nemůžeme ovlivnit. Křestu se ujal Vláďa Merta (pantomimicky), dcera Petra Kalandra Karolína (Karlíková), taky její manžel Pavel, který ve studiu SONO upravoval archivní nahrávky tohoto CD, Mirek Kovářík, který přednesl úžasnou poezii nejen Václava Hraběte, a v neposlední řadě také vydavatel Lubomír Houdek. No a samozřejmě Oskar Petr a náš band. Pokud by jste se chtěli pokochat úžasnými fotkami z tohoto křestu, doporučuji navštívit stránky Áji Dvořáčkové, která svojí optikou zachytila atmosféru koncertu. Kromě výše zmíněných aktérů nesmím zapomenout na Vinnie Jamese, který si s námi zahrál staro-novou písničku Freedom...a propós ... Vinnie se bude bude na našich koncertech pravděpodobně objevovat častěji...

No a nakonec se v tomto článku zmíním o úžasné Žanetce (mimo jiné v lékařské terminologii je žanetka veliká stříkačka pro aplikaci klistýru), o sestřičce, a také o sklepě, o strašidlech, ... a to všechno má spojitost s Táborem. Tak teď podrobněji. V táborském Recykle music klubu jsme hráli 18.5. poprvé. Majitelka klubu - Žaneta - bylá hezká a taky úžasně veselá. Na koncert se přišla podívat i moje a Lindovo zubní sestřička Andrejka, která byla náhodou v těchto končinách. Hraní mělo tradiční průběh, ale netradiční rozestavění členů bandu na "pódiu", což nebylo vhodné, ale protože jsme na to přišli až během koncertu, už jsme s tím nic nedělali. Necháme si to na příště (dle reakcí nejen diváků, ale i Žanetky to vypadá, že "nějaké příště" by být mohlo). Po koncertě jsme něco "málo" popili, Míra se chopil obsluhy baru (a nemyslím to tak, že by se držel dvou hezkých barmanek). Ráno ... no spíš dopoledne... jsme opustili ubytování a šli jsme si rozvíjet kulturní rozhledy. Nejdříve jsme absolvovali prohlídku táborských sklepů ... resp. táborského historického podzemí, pak jsme okukovali všemožné veterány na náměstí, kde probíhal nějaký jejich závod, potom se někteří z nás šli podívat na strašidla (já tam sice s klukama nebyl, ale podle jejich vyprávění si užili spoustu legrace) a po obědě jsme vyrazili na další koncert. A aby to mělo logiku, tak pokračování si můžete přečíst v článku, který je nahoře.
Strana:1..2345[6]78910..19
Vyrobil Alkalis (c) 2007